Místo do Tarer na Labák

  • Posted on: 15 October 2013
  • By: cibi

Mamka jede s prckem do Řecka. Hm, nemám nalezeno, nu což dáme nějaký pohodovky v Tatrách. Co na to Martine? Nedáme, nahoře je led a sněží. Co na to meteoinfo u nás v kotlině? Na Děčínsku malá naděje, jinak všude voda. Termín 17.-18.9. Snad to dopadne. V úterý ráno vyjíždíme Johannesem Brahmsem na kouzelnou průkazku, směr Labák a je mi už fuk jak bude. Před jedenáctou jsme vystoupili v Dolním žlebu, neprší, jdeme na levý břeh, páč na pravý v tomto období jezdí převozník pouze o víkendu. Pravý břeh až jindy, i když jsem se těšil na klasiky lezené před pár léty s Pírou, Xaverem a Sokolem. Vše je v Martinově režii, na levém břehu není poprvé, tak jdu a lezu za ním. Míjíme vlhké rajbasy a zastavujeme se u krásné kolmice s vrcholovým stropem a vybalujeme nádobíčko. Vedle nás nějací výchoďáci se cpou do úžasné linie, v průvodci zjišťujeme obtížnost 9b. Pak jenom zíráme s otevřenou pusou, jak elegantně malá němka přelézá. No my dáme na začátek o dva stupně méne a pak budeme přidávat. Do večera přelézáme pět cest. Před luxusním bivakem dáme trojpivko v lezecké hospůdce. Druhý den ráno jedna cesta, déšt, plus Martinovo nacvičování jedné sportovky. Já mám už dost, jak říkám není nalezeno, balíme. Cestou vlakem hodnotíme suprovou lezbu a jak je dobré prostě vyrazit, i když chčije a ...   Hore zdar Jirka